4. Studium je těžká práce

Studium je cesta za mistrovstvím. Nic míň.

V očích středoevropana (a vlastně asi 99% obyvatel tzv. vyspělého světa) je studium jen nějaká nezajímavá povinnost před zaměstnáním. Leháro, na které pak, v době pracovní, už budeme jen vzpomínat.

Jenže chození do školy (či jiné instituce) v žádném případě není studium.

Studium je vtělení se do oboru. Jeho žití. Studium je to, že se látka stane naší vášní. Neustálé přemýšlením o věcech, které jsme se dočetli, které jsme vyzkoušeli. Touha po poznání, aplikaci a zlepšování se. Studium je filozofie v té nejryzejší podstatě.

Následování vzorů a vyhodnocování, jestli právě tato jejich cesta je i pro nás to nejlepší. Poslouchání a učení se od těch, kterým věříme. A někdy také půlroční pobyt v zemi nikoho, kdy vlastně vůbec netušíme, jestli jsme víc u cíle nebo na začátku. Studium je diskuse a obhajoba. Studium je pochybnost i odvaha jít stále dál. Studium je překonání pochybností i vypořádání se s myšlenkama na to, že s tím co děláme, ať už je to cokoliv, chceme seknout, protože “jak se právě já můžu stát mistrem?”.

Studium není přečtení knížky nebo učebnice. Studium není přítomnost na přednáškách nebo udělaný domácí úkoly. Tam se věci naučíte, avšak studium začíná, až když věci umíte.

Studium nejsou zkratky. Studium nejsou hacky ani ochcávky. Protože proč bysme měli chtít ochcat sami sebe??

Ano dá se jít rychle a čím víc máte za sebou a čím stabilnější je vaše pozice, tím půjdete rychleji, nejde však jít rychle od prvního dne. Protože velmi pravděpodobně po roce zjistíte, že jste šli rychle úplně špatným směrem. Co nevydřete, to tam není. Tak strašně snadné to je.

Studium potřebuje odvahu. Znamená to jít dál, i když už byste to chtěli zabali.

Studium není stav “chtěl bych se něco naučit”. Studium nezná ráno ani večer. Noc je ispirace a den je možnost. Studium je vůle věnovat každou vteřinu zlepšení se. A ten zpropadenej pocit, že těch piv jsme si nemuseli dát tolik, protože co uděláte následující den? Nic.

Práce už je pak jenom radost. Ke zlosti všech, kteří jen chodili do školy a nestudovali.

Studium není snadné. Je to neustálé dotazování se sebe sama. Pochybování a zkoušení. Napodobování těch, kteří jsou před námi a inspirují nás. Chvilkový dojem, že “ještě dva týdny a máme je”, když tu po čtyřech měsících zjistíme, že jsme od nich stále na hony vzdálení.

Studium zamená víc, než si poslechnout přednášku. Je to o výzvě informací, jestli to co jsme slyšeli dává smysl. Ať už absolutně, nebo jen nám.

Studium znamená víc, než přečíst si knížku. Je to o přemýšlení, co vše je za tou knihou a mezi všemi jejími řádky.

Studium je cesta za mistrovstvím a ta není snadná.

Studium je nepřijetí status quo, studium je hledání v místech, kde končí texty učebnic, kde vám váš učitel už nemůže poradit a kde musíte přestat následovat svůj vzor, abyste se vydali vlastní cestou.

Je mnoho těch, kteří by “chtěli něco umět”. Ale málo takových, kteří tomu chtějí vůbec něco dát. A už vůbec tomu propadnout, žít tím, vtělit se do toho, dát tomu víc než 5 minut obden.

Pravda je taková, že se všechno musíte naučit sami. Škola vám k tomu může pomoct, dobrá škola dobře, výborná výborně. Vytvoří řád, abyste se něco neučili 5x a něco úplně přehlédli. Ale to nejdůležitější, ta každodenní poctivá, tvrdá, práce, je jen a jen na vás.

Studium také není nic, co by bylo vyhrazeno akademickému světu. Studovat se dá něco tak zatraceně světského, jako je např. jízda na skateboardu.

Studium má cíl.

Studium je těžká práce.

Zpět na obsah

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *